Přidat odpověď
Jo, a připomínám zde standardně známou věc, že můj muž má velkého syna v podstatě ve střídavce, resp. tedy, když byl malý, tak byl víc u mámy, ale jak byl větší, tak to bylo v podstatě půl na půl a teď jako hodně velký je u nás podstatně víc, než u mámy...
Ale nikdy to nebyla střídavka typu týden u táty a mámu nesmíš vidět a pak týden u mámy a tátu nesmíš vidět, bylo to dle potřeby, někdy dost náročné (pro nás), ale nikdy bych si netroufla hodnotit, který z rodičů je lepší... Ano, jeho maminka nijak moc nevaří, ale to já třeba taky ne, muž určitě vaří raději než my obě dohromady... K doktorům chodila víc maminka. Tatínek zas víc chodil nakupovat oblečení, protože mladej byl jako dítě při nákupech na zabití a maminka prohlašovala, že na to nemá nervy... Maminka ho zase víc vedla k domácím pracem (muž by ho nenechal na nic sáhnout), táta zas kladl víc důraz na to, aby se učil (maminka byla spokojenější i s horšími známkami).
Velký syn už je dospělý a já jsem na 1000% přesvědčená, že je to to nejlepší, co mohlo být, že nepřišel ani o jednoho rodiče, že má dva domovy, od obou samozřejmě klíče, nikde není na návštěvě, chodí si, kam chce a kdy chce (co už je přiměřeně velký), přijal i oba nové partnery (mě i maminčina dlouholetého přítele), netrucnul se, ani když se narodil malý (vždyť je to koneckonců jeho jediný bratr) a tak. Fakt střídavka nemusí být o nějakém ubohém baťůžkovém dítěti, to je krávovina.
Strašně mě pak trápí, když v práci vidím ty rozvodem zatemněný mozky jinak celkem normálních lidí, kteří se začnou chovat jak idioti a neviděj a neslyšej (a když k tomu ještě si vyberou advokáta, který je v to podporuje, místo aby jim otvíral oči, tak je to na zabití úplně). TO je ten problém, né střídavka nebo výlučka. Když jsou rodiče v rozvodově zatemněné mysli, tak jakékoli uspořádání je blbě. Když jsou rodiče schopní vidět, tak cokoli si domluví, bude dobře a bude fungovat.
Předchozí