Díky. Já to nandávání teoreticky umím synovi vysvětlit sama (jako ne, že bychom vynechali zácvik, ale kdyby byl špatný, jak píšeš) tak, jak jsem se to učila kdysi já a pořád to tak dělám. Na rozdíl od manžela na to nepotřebuju ani zrcadlo. Ale pokud to synovi nepůjde, tak že bych mu je nandávala sama, to fakt nehrozí.
Pokud jde o tu ekonomiku, tak manžel to samozřejmě do určité míry vidí jako Hurvínek válku (on tedy kupuje čočky na internetu, o dost levněji než ty samé v optice a myslím, že používá jednu dva dny), ale záleželo by na okolnostech. Pokud bychom museli každý rok měnit drahá skla u brýlí nebo by syn ty brýle např. za 5.000,- Kč někde nechal, tak zlaté čočky (syn má 3 tréninky týdně a občas turnaj, v létě by asi nosil čočky víc kvůli slunečným brýlím).
Jinak ty obroučky za 5.OOO, co jsem viděla (s obyč. skly by to vyšlo na 7.200, se zatmavovacími víc),byly super, takové tenké (ale odolné, pokud by je přímo nezlomil nějakým drastickým způsobem), synovi moc slušely (mohl by je asi klidně nosit i do školy, resp. na celý den), takže kdybych mohla předpokládat, že mu vydrží (a měnit budeme jen skla), tak já bych to do něj investovala. S manželem je to horší, on si není schopen pořídit brýle pro sebe už spoustu let, protože pořád čeká na něco "úžasného a levného". No, uvidíme ...