Ale vůbec. Podobné sny mívám, většinou se ocitnu někde v nějaké nemocnici nebo táboře, kde propukne nějaká choroba a já tam jsem jako jediný lékař a chci utéct, totálně nevím, co dělat, přitom v reálu bych to věděla. Jednou jsem třeba takhle byla v hotelu plném nějakého indického zájezdu, kde vypukla cholera, já jsem to věděla, přesto jsem rozvoji nedokázala zabránit. Pak už si jen pamatuju hotel plný kaluží rýžovité stolice a napůl komatózních postav.

Jinak se mi zdávají sny spíš sci-fi nebo postapokalyptické, nikdy moc neprožívám nějaké pocity nebo emoce, nikdo mne nehoní, nepronásleduje, nikam nepadám, ale důkladně jsou vykreslené krajiny, nebe, příroda a děj, jen závěrečné titulky chybí.