U nás taky nebyl problém s dětmi (9 a 6), ale s rodiči. Zvlášť nejstarší dcera byla nadšená a bavily ji věci kolem miminka.
Horší to bylo u mých rodičů, oba jsou ze tří dětí, sami mají děti 3 a přijetí bylo v lepším případě vlažné. Vlastně nevím proč. Vedlo to k tomu, že jsem žádala o pomoc s nejmladší s hlídáním jen v nejnutnějších případech, kterých naštěstí nebylo moc a jsem za jejich pomoc vděčná. To už nám naši víc hlídali psa, když někam jedeme. Ale tam se tak neostýchám, protože když ho starší holky chtěly, tak mi mamka řekla, že jim ho pořídit mám, že ho hlídat budou.
Ale bylo to divné, současně se mnou byla těhotná švagrová, s prvním dítětem a tak se stávalo, že s ní moje mamka nadšeně mluvila o jejím těhotenství, ale se mnou minimálně, byť jsme seděly v jedné místnosti.
Bylo mi to líto, možná i díky těhotenským hormonům. Zajímalo by mě o co šlo, ale obávám se, že by to vnímali, že je obviňuji nebo něco podobného a to fakt nechci.