Marka, já si třeba ráno ráda čtu......už od Zš...brala jsem si snídani do postele a četla každé ráno než jsem šla do školy....

A dodnes mám nejradši si o víkendu udělat snídani a zase se s ní vrátit do postele.

Manžel je po ránu nemluvný. Tváří se tak hodinu po probuzení pravzláštěně....mluvit se na něj taky nesmí.....a přiznám se, že pokud mi takto vstanou po ránu všichni tři(stává se mi o dovolené, kdy oni jsou pozdě spát).....tak to si budu radši číst.

Já je totiž dráždím údajně po ránu tou energii a dobrou náladou, kdy oni sotva rozlepili oko.....jsem prý zbytečně rychlá a veselá a chci po nich myslet....

A jak vydráždit sovu, to by mi šlo úžasně.:-D

Jinak synové ve všední den jsou po ránu v pohodě.....v tuhle dobu už mladší frčí do školy.

A číst se u jídla taky nemá.