Delala jsem, co jsem mohla a bylo to k prdu. Syna proste cist nebavi a je uplne jedno, co by cetl. Precetl snad 2 knihy, co ho zaujaly a od ty doby nemůžu na zadnou novou prijit. K Vanocum dokonce knihu chtěl!!!, dostal ji, ale myslim, ze nakonec precetl par stranek. Uplny muj opak, ja prectu i listek od tramvaje, vpodstate nic jiného nedelam.

Cetla jsem mu snad od narozeni, kupovala knizky, chodili jsme do knihovny, to ho ještě bavilo, ale skončilo to tim, ze by mel cist sam.

Ucitelky zadavaji povinnou cetbu celkem rozumnou, něco dobry, něco horsi, davaji i knihy dle vlastního vyberu, ale jeho to proste nebavi. Zadnou dys poruchu nemá, ze by ho cteni třeba namáhalo, jen je proste na to liny.

Letos mají třeba v cetbe Pana Kaplana. To je moje oblibena kniha, takze jsme skoncili tak, ze mu ji před spaním ctu. Bavime se oba vyborne, ale sam si to proste neprecte, neprecte, neprecte, kdybych mu stala na hlave.