1. Dceři jsem odmalička četla a spolu jsme o tom povídaly. Chodily jsme a chodíme do knihovny, ale kupujeme i nové knihy. Jakmile začala číst sama, přečetla stovky knih - ty, které si sama vybrala. Kdyby číst nechtěla, těžko jí donutím, ale asi i polopatické vysvětlování čehokoliv (třeba kreslené pohádky v televizi) může mít pozitivní vliv. Já považuji za plnohotnou knihu i Poseroutku, hlavně, když kniha baví. Dcera má vrozený talent na češtinu, čtení jí baví, čtenářskou gramotnost má při testování vždy 90-100%, v didaktických testech ztrácí 1-3 body, to vše bez přípravy. Loni při přijímačkách ztratila 1 bod, neučila se na ně.
2. Uvítala bych modernější seznam povinné četby, z klasiky si můžou děti přečíst jednu kapitolu a dost. Stejně té staročeštině ani nerozumí - já bych to taky nepřečetla. A taky bych uvítala, kdyby učitelé nezakazovali do čtenářáku např. toho Poseroutku. Možná by taky nebylo od věci, kdyby si toho odsuzovaného Poseroutku apod. sami přečetli, aby byli in :)
3. Učitel to vždy jen testoval a vyvěsil na nástěnku výsledky, nic víc, nic míň. Ostatně jako při testování z jakéhokoliv jiného předmětu. Smutné.