přiznám se, že tohle téma je pro mne poměrně aktuální... nějak nedokážu přimět syna k čtení knížek má pocit, že to je moc zdlouhavé, nebaví ho to... přitom i nahlas čte velmi dobře, střídají se s dcerou ve čtení mrňavce na dobrou noc, to mu nevadí, ale sám čte jen a pouze poseroutku... jinak knížku vezme, začne prvních pár stránek a odkládá... (kupodivu u hry, videa, filmu, povídání, udrží pozornost fakt dlouho)
moje podpora popravdě už moc není, pomalu to vzdávám... šla jsem spíš cestou hledání možných zajímavých knížek, povídání o nich a doporučování... muž zkoušel i "taktiku" sázky o přečtenou knihu (počet stran, kapitol...), ale jinak velmi soutěživý syn na to stejně kašlal, sázku s klidem prohrál - já s tím tedy nesouhlasím, čtení má být požitek a ne práce pořád mě to teda mrzí, protože když už něco přečte, je schopný o tom mluvit, rozumí textu, má představivost, příběhy jako takové ho baví, ale je prostě líný aktivně číst
od školy jsem očekávala asi větší přísun podnětů ke čtení, možná víc doporučení, práci s texty, uvítala bych třeba, kdyby děti představovaly své oblíbené knihy... uvítala bych, kdyby se třeba v rámci literatury věnovali i možnému vlastnímu psaní... sama si pamatuju takové ty sborníky úryvků z knih (které mě často osobně přivedli k různým autorům), ale u dětí jsem nic podobného neviděla...
v praxi mám pocit, že škola moc čtení neřeší, syn si už několik let vystačí s poseroutkou pro čtenářský deník... teď se jim změnila češtinářka a on rozjel druhé kolo (teda aspoň neopisuje to původní, zápisy "tvoří" nové, ale ke starým dílům)
no na druhou stranu aspoň jim to čtení nezprotivují
(a popravdě znám spoustu fajn lidí, co prostě nečtou - jako VŮBEC - a taky žijou )