Přidat odpověď
1. Chodíme spolu do knihovny, dáváme knížky jako dárky, hodně čteme dětem před spaním i přes den, hodně čteme my sami, což děti pochopitelně vidí, podporujeme poslouchání mluveného slova, naopak TV a počítač používají děti minimálně.
2. Očekávám, že učitel vybere materiály lepší kvality, než vidím u dětí (čítanky, kde nejnovější literatura jsou příšerný básničky od Žáčka, a jinak Sládek a Erben a podobné zkameněliny - dnes, kdy je takový výběr!). Očekávám, že učitele bude zajímat, jak děti o textu uvažují, jaký je jejich vkus, co se jim líbí, bude podporovat vyjadřování názorů a schopnost pro ně nalézat argumenty - namísto aby vyžadoval prefabrikované odpovědi na prefabrikované otázky. To se netýká jen češtiny.
3. Učitelka ZŠ moje očekávání neplní. Nevidím (kromě návštěv knihovny se třídou) nic, co by v dítěti skutečně jakýkoli zájem podnítilo. Naopak rigidní hodnocení zájem o cokoli spíše utlumuje, zejména trvání na očekávaných odpovědích a negativní hodnocení odpovědí vlastních, věcně správných, nebo odpovědí, kde se dítě marginálně odlišilo od zadání - např. trojka za text, v němž správně označilo všechna zájmena, ale podtrhlo je, nikoli zakroužkovalo.
Předchozí