Přidat odpověď
No jistě, vidíš to strašně moc jen ze svého úhlu pohledu.
"Tvé" řešení "od září" by se ani mě nelíbilo, ani kdybych byla tvým mužem ani tvou tchýní, ba dokonce ani kdybych byla tvou matkou nebo tvou kamarádkou...
Pořád nevíme, kolik je dětem - to je strašně důležité... Jestli jsou aspoň 12+, tak je nejdůležitější jejich přání - jejich názor - opravdu se může úplně klidně stát, že budou chtít zůstat u sebe doma, se svým tátou a babičkou, ve své škole, se svými kamarády...
Pokud jsou mladší, tak to taky klidně můžou chtít, i když samozřejmě tam mnohem víc rozhodují rodiče.
V celém tvém příspěvku, kromě věty - kluci ho mají taky rádi, myslím - není vůbec nic o tom, co cítí a chtějí ty děti.
Nu, taky by mě zajímalo, jestli ty odpoledne, když ty jsi "doma" s kluky, je tam s vámi i tvůj muž nebo jenom ta tchýně...
No, ale zpět k tchýni - to že s tebou nemluví, jí asi těžko můžeš mít nějak za zlé, holt jí asi trvá dýl, než ten šok zpracuje. Jestli řekne synovi, aby chtěl, aby děti zůstaly doma u něj, taky není nelogické, hele, já bych to řekla asi taky... Nejde o to, že bych chránila dospělého syna, ale ty vnoučata... Čím jsou větší, tím spíš... Proč se mají kodrcat pryč, měnit celý svůj život, jen proto, že s matkou cloumaj hormony.
Jinak samozřejmě souhlasím s tím, že rozvod je záležitostí manželů a že jejich rodiče do toho nemaj kecat. Ale ty ani neříkáš, že by do toho tchýně kecala... Zatím tě jen ignoruje - furt lepší, než kdyby tě z toho domu vyhazovala nebo ti nadávala nebo tak něco.
Předchozí