Ropucho, už jsem psala, kvůli maličkostem je nebuzeruji, mám tak jen jedny nervy a spoustu věcí (např. stav jejich pokoje) mám úplně na salámu. Kvůli těm zvířatům hlas někdy zvýším, je fakt, že sama mám naloženo dost na to, abych to dělala jen já. Ale zase fakt neřvu od rána do večera, mám jinak pro puberťáky pochopení. Ale ani na ty důležité věci páku nemám, mě fakt funguje to zvýšení hlasu nebo důrazný tón, aby věděli, že to jako fakt už není sranda. Asi to některé děti potřebují, ty moje by na klidnou (třeba 10x opakovanou) žádost občas hodily bobek a zase všechno za ně dělat nechci.