Jitys,
já vlastně nevím, co chci. Chodím tam tak nějak automaticky, byť v práci počítali všichni s tím, že nepřijdu a zůstanu po vánočních svátkách doma na neschopence. Ale mám tak specifickou práci, že jsou na mně navázáni i ostatní v týmu, takže jsem přemýšlela i v tom smyslu. Jsou na mě všichni hodní a pomáhají mi. Mám při práci své krize, prostě si popláču, dostane se mi i objetí a rozhovorů ze strany kolegů. Pár dní jsem byla doma sama a bylo mi o dost hůř. Musím o tom mluvit, nesmím si to dusit v sobě. AD neberu, psychologa jsem navštívila jednou.