dala bych mu ještě chvíli čas, ono to může být prostě akutní fáze (třeba z fyzického vyčerpání), může to časem přejít. Každopádně nucení se nedoporučuje, protože to obvykle vede akorát ke znechucení sexu ještě víc. nevím, jestli jste měli někdy v životě frekvenci větší než 1x týdně ale pokud je těch 1x týdně už 15 let (tj. asi od doby před dětma, možná i svatbou), tak asi byla odlišná představa o frekvenci od začátku........ Kor pokud víš, že pro něj sex nebyl nutnost nikdy, je to blbý, ale takovýho sis ho vzala. Vím, že to může být nepříjemné, ale asi bych to nejdříve řešila nějakýma pomůckama a vyčkala bez tlaku, jak to bude dál (pokud manželství jinak funguje a jsem spokojená). Za sebe bych jako největší problém viděla, že nechce komunikovat protože bez komunikace o problému se to nedá řešit nijak (i když chápu, že pro chlapy je to asi docela citlivé téma). Ale třeba by nějaký ten čas, kdy by měl od tohoto tématu pokoj pomohl i s tímhle...... Pokud by to ani po nějaké pauze nechtěl řešit a bavit se o tom, viděla bych jako primární problém nefunkční komunikaci a asi bych ten vztah nadále neviděla jako perspektivní.



Tohle je spíše do plénu: Jinak jsem se zamylela nad tím, jestli kdyby to byla situace opačná a matka malých dětí odmítala sex, jestli by se taky radil rozvod, milenka apod. Mám pocit, že ten pohled je v tomhle dost genderově rozdílný, jakoby chlapi museli mít cuť vždy, nemohli být asexuálové, nemohli mít problémy s tím, že jsou třeba až moc vyčerpaní. Zatímco donutit ženskou k sexu výčitkama když nechce se bere leckdy jako zneužití, tak u chlapa je to přeci ok. A nemyslete si, když ženská nemá chuť tak je to taky drtí a taky o sobě leckdy pochybují.