Jak to prožívá dítě? Je mu to nepříjemný nebo to neřeší? To bych řešila nejdřív.
Konzervativní příbuzní - mám tuny zkušeností! Museli si zvyknout na dítě s trojkama, čtyřkou, přičemž všechna ostatní vnoučata (včetně bratra dotyčného) chodí na olympiády, soutěže, atd... Byl to pro ně šok, půl roku uvažovali, co děláme špatně jako rodiče, chtěli ho denně doučovat (oba stredoskolsti učitelé), aby měl taky ty jedničky,... Hodne jsem se bála, že na obhajobu syna budu sama, manžel prošel v dětství jejich každodenním drilem taky. Manžel se překvapivě postavil za syna, řekl, že je veselej a úžasně šikovnej a pevně na tom trval.
No a po půl roce si na něj všichni zvykli, prarodiče tvrdí, že je veselej a úžasnej. Na známky na vysvědčení se neptají. Dokonce si s nimi občas syn domluví doučování, kde dostane čaj, koláč a informace, nikdo mu ani slůvkem nenaznačí, že by to měl umět sám ze školy (je na to citlivej,vadilo by mu to, už by tam nešel).
Hluboce před svými konzervativními příbuznými smekám - v důchodu uznat, že i dítě, které nevyniká ve škole, je úžasné a šikovné (setkali se s tím asi prvně).