Rozállie, děkuju pěkně - teď budu do půlnoci ležet v papírech, jak to tam je vlastně napsané.
Ten dnešní rozhovor s učitelkou vyšel tak nějak ..naprázdno - ona ho chválila za tu samostatnost (ten zip) a dokonce i za práci v hodinách, tam samostatnost kulhá, většinou mi poznačí "s dopomocí", občas si prý vymůže, že chce dělat sám (umím si představit, asi jako doma, když MUSÍ ty úkoly) a tak se jednu matiku stalo, že za celou hodinu udělal jen tři příklady - mi řekla a hlavou mi běželo: CO dělal? tři příklady? Jako jak jsem psala v úvodu, že je to pro.ebaný čas.. Co týká chování, žádný problém, je drzý, řeknou mu, že je to nevhodné, on přestane. Co se týká strachu, úzkosti, to tam nemá, prý asi proto, že nikdy není sám. Úkoly psát nebudem, slíbila ona, já zas, že si podle sešitů s ním budu o učení povídat, jen nějaké shrnutí.
Tak na to myslím celý den. On je tam spokojený, není důvod jí nevěřit. Tak mě napadá, že je to mezi námi, že má něco proti mě a dělá to doma, dělá to mi.

Chtěla jsem tu zkušenosti jiných maminek s takovými dětmi. A pustili jste se do mě, že to mám řešit s odborníky - tak jsem teda zvědavá, co ta psycholožka..

Rozi, na tvé dotazy odpovím, ale nechci to až tak veřejně, klidně mi napiš - peknyb@centrum.cz - ne klidně, určitě, prosím.