Moc děkuji za milý příspěvek
Taky to mělo být naše čtvrté dítě, poloplánované
, s láskou přijaté. Teď jsme se shodli s mužem, že se budeme snažit aktivně. Ale dlouhou řadu potratů, kdybych už byla třeba moc stará (37), taky neplánuju, tak uvidíme, jak to dopadne. Prostě brát, co život dal, a netrápit se přespříliš tím ostatním. Jak dlouho to trvalo, než jsi k takovému vyrovnání dospěla? A dělala jsi proto něco aktivně, nebo jen vnitřní rozjímání? Rozhodně musíš být silná žena