Mám doma téměř to samé, stejný věk, stejné problémy. Jen jde o kluka a adopce proběhla už ve 3 měsících. Psycholožka říkala,že je znát každý den, kdy ty děti nemají rodinu - někoho, kdo je má rád a s kým jsou pořád.A nesou si to v sobě.Mluvila ze své vlastní zkušenosti a opravdu jsme nacházely společné rysy adoptovaných dětí. Asi to mají o dost těžší než "vlastní", natož ještě v pubertě. Ale kdo to má vydržet,že jo.