Veselí (poslední knížka od Třeštíkové) jsem četla minulý týden. Pocity z něj mám podobné. Kromě toho, že všechny postavy včetně sebe vykresluje negativně (včetně otce, ke kterému měla asi nejvřelejší vztah), i její rodné město ji připadá jako Vidlákov.

Minulý týden jsem četla taky "Máňa a my druzí", kde se autorka vrací do dětství v 70. letech v Praze. Chápu, že dětství neměla jednoduché a potřebovala se s ním nějak popasovat, ale přišlo mi, že na nikom nenechala nit suchou.
Každopádně doporučuju, vůbec pražandám, knížka může částečně sloužit jako místopis :)

Že by nějaký trend v literatuře?