"všechno bere vážně, každá blbost se rozebírá do posledního písmenka. Jestli je někdo takový i ve skutečným životě, tak musí být celkem nuda."

náhodou to často přináší úžasné situace
já občas bojuju sama se sebou, abych nezabila syna - on bere všechno velmi vážně, přesně a trvá na podrobnostech (s věkem ho teda postupně vedu k tomu, že život se tak brát nedá, já jeho trénuju v nadhledu, on mne ve větší důslednosti)
posledně jsme měli nabírat po cestě od babičky manžela na zličíně, dohoda byla, že ve dvě na zličíně - po cestě syn začal upozorňovat, že nestíháme, protože podle map máme na dojetí do cíle ještě 20 minut a je 13,42 můj argument, že tam budeme pár minut po druhé hodině neuspěl "řeklo se ve DVĚ"... dal pokoj, až když jsem mu připomněla, že se řeklo na zličíně a ne u globusu