Je zajímavý, jak se Federika rázem přesunula z kategorie "asociál, co svýmu dítěti není ochotnej platit, co je mu povinen" do kategorie "opičí rodič, kterej do dětí investuje neúměrně moc".


Pro mě je to jeden z možných funkčních modelů, ač jsme ho sami nezvolili. Ale také jsme o tom uvažovali - zda bychom byli ochotni investovat do placené střední školy s tím, že tam bude (snad) kvalitnější výuka a přístup, a rozhodli jsme se, že ne, právě kvůli tomu, co tu už padlo:

- že jedno dítě bychom tam za současné situace utáhli určitě, ale druhé jen v případě, že by se ta situace nezměnila nebo zlepšila (a vzhledem k tomu, že je to na dost let, tak to není jisté), a nebylo by fér jednomu to dopřát a druhému říct "na tebe už nezbyly prachy"
- státní školy nám nepřipadaj jako žádná hrůza, tj. spolehli jsme se, že i tam bude kvalita dostačující
- přišlo nám, že na té střední škole nezáleží tak moc, jako na té vysoké, a řekli jsme si, že raději budeme investovat až do té VŠ, protože jsme si nebyli jistí, že bychom v pohodě zvládli pro obě děti oboje.
- pominu logistiku a cestování, i když to by taky padalo do úvahy

Ale Federičinu volbu pokládám taky za legitimní a obdivuju ji, akorát my jsme větší přizdi.. a neměli bychom na ni koule.