"Ale co když si to dovolit můžou, zařídit potomkovi na studiích úplně bezstarostnej život - mají to udělat, a když to udělaj, bude to pozitivní (dítě se nebude muset zatěžovat ničím jiným než studiem) nebo negativní (dítě nebude motivováno k vlastní aktivitě)?"

Kudlo, to at si kazdej vyresi, jak uzna za vhodny.

Muj nazor je, ze detem neuskodi, kdyz se staraji. Tuhle diskuzi jsme mivali u stolu. Moje deti mely nazor, ze si dokazaly, ze zvladnou, co chteji a co si daji za cil, a ze to dokazali sami sobe i nam rodicum. Motivujou i jeden druheho. (Totez videli prakticky i u nas - ze to jde, i kdyz je to narocny). Ta motivace jim uz taky zustala- co chteji, na to si vydelaji a najdou si zpusob. Ja celkem dost ziram. Zrejme to maji geneticky i prostredim - vyrustali v tom, ze nic neni zadarmo a ze se clovek musi snazit, a ucili se ty ryby chytat za pochodu od malicka.