Přidat odpověď
Monty, ocividne se UPLNE mijime jak v chapani Kudlina tematu, tak v chapani vyznamu slova "samostatnost". "Samostatnost" pro mne treba neni obhajovani ocekavani bydleni do zacatku od svych rodicu/venovani potomkovi /nediskutuju opet vyhody tohoto.
Otisknu teda jeste jednou to, co jsem napsala Janine:
ocekavani a ocekavani jsou ruzne veci i v tomto pripade. Ja chapu Kudlin text o samostatnosti jako "ocekavani s natazenou rukou na splneni mych pozadavku".
Ucast na radostech a starostech rodiny a vzajemne pomoci dle moznosti nepovazuju tak nak za "ocekavani". Ta ucast je oboustranne dobrovolna a nikdo se nenastve, kdyz druha pozadana strana z jakehokoli duvodu "nepomaha". Donos papuci mamine nema se samostatnosti jaksi co do cineni….
Samostatna jsem, kdyz v jakemkoli pripade funguju. Radost mi dela, ze nekoho k tomu mam.
Takhle to mame v nasi rodine. Samozrejme se stykame, pomahame si, vime, ze se mame - ale nikdo na nikom z druhych zavisly neni, kazdy je schopen situaci zvladnout nejakym jinym zpusobem /a taky jim to nezakazuje, kdyz nabidnou/chteji/maji moznost.
Tyka se to vsech clenu nasi rodiny.
Předchozí