"Co je nenormálního na tom, že někdo žije s lidmi, kteří jsou mu blízcí, za předpokladu, že se na nich nijak nepřiživuje?"

Grainne,
představ si model, kdy je dceři odmala vtloukáno do hlavy, že si pro ni smí přijít jen někdo na úrovni, nejlépe s titulem a nejméně tolika penězi, kolik bude mít ona sama v té době našetřeno, sem tam prošpikováno větou "Nevdávej se, nebo budeš muset souložit!", dcera s rodiči v dospělosti bydlí, jezdí na víkendy na chalupu, na stále stejná místa na dovolené, nehne se od nich, resp. od matky, pro niž je vzhledem k její histriónské a manipulativní povaze jedinou kamarádkou. A takhle to jde v jejích dvaceti, třiceti... a ejhle, ani ve čtyřiceti si pro ni nikdo nepřišel. Dcera je svéprávná, nevykazuje známky duševní choroby. Jen nikdy nezažila partnerský vztah.
Jde o skutečný případ v mém blízkém okolí. Nenormální mi rozhodně připadá.