Ráchel,

ale já to chápu, akorát s některými aspekty toho nesouhlasím.

Například se nejspíš lišíme v pojetí toho, co je to "nouze" - za dobu svého dospělého života bych asi nemohla říct, že jsem se dostala do "nouze", i když jsme si zažili leccos.

Pomoc v nouzi taky považuju za normální, ale příčí se mi nazývat "nouzí" několikaleté období rodičovství, které bylo plánované, chtěné a nikdo není nemocen a nestalo se mu nějaké neštěstí. Považuju to dost za rouhání.