Jahalo,

a fakt Ti připadá srovnatelný zabránit přesazení Otíka do totálně neznámýho prostředí a tomu, aby ho někdo ošidil (tam si myslím, že bylo zcela na místě zabránit, navíc to toho Labudu stálo jen jeden den cesty, tam by byl opravdu hřích to neudělat) a nepohlídat vnouče pokaždý, když to pro mladý bude trochu náročnější?

Já jsem si to organizovala tak, abych pokud možno na hubu nepadala a nikoho nestavěla do situace "aby mu to bylo blbý" mi nepomoct. A ani to nebylo nijak zvlášť těžký.

Upřímně řečeno u rodiny se dvěma dětma, kde není nikdo závažně nemocnej, si moc neumím představit, z čeho se dá tak padat na hubu, že by se ta rodina neobešla bez pomoci.