Chtěla bych znát názor na toto téma i od jiných lidí, kteří mě neznají a nepohybují se v mém okolí.
Připadá vám normální nebo dokázali byste si vy rodiče představit, že by vaše dítě s vámi bydlelo i v dospělosti? A tady se opravdu bavíme o dospělém člověku, třicetiletém muži.
Dneska jsme se totiž na toto téma pohádali s mým kamarádem, na kterém mi opravdu záleží. Mě prostě přijde, že to, co mu říkám já, by mu měli spíš říkat jeho rodiče. To oni by měli být ti, co mu řeknou: "Hele synku, je ti 30, máš vlastní byt (ve kterém bydlí tvoje sestra), co kdybys už konečně vysmahl a nechal svoje rodiče vydechnout?". Jasně, bydlí v rodinném domku. Ale přece dospělý člověk, pracující člověk, potřebuje k životu víc než jen svůj 5x5 metrů pokojíček v domě svých rodičů. Nebo se snad pletu?
Je to bohužel hrozný trend dnešní doby - mamahotel. Možná jsem opravdu moc kritická?
Prosím, dejte mi někdo rozumný zpětnou vazbu.