Přidat odpověď
On to nemusí být úpně blbej model mužskýho, někteří chlapi sami potřebujou zázemí, určitý vedení atd...a jsou třeba sami nejistí, takže všechny stesky můžou brát jako určitý útok na sebe (přece JÁ za to nemůžu). Někdo neumí dát pocit opory...
Kolikrát když se srovná jeden, nějak se utřepe i ten druhý, jen to vzít za správný konec.
Tady bych řekla, že je největší problém to zacyklení...musím toto, proto nemůžu tamto, nemám sílu na...nemůžu to a to, nedokážu, nezvládnu, a to všechno mi ještě bere sílu...a za tím vším je, tipla bych si, ve velkém procentu porušená SEBEHODNOTA.
Když se člověk zacyklí, je strašně těžké SÁM najít cestu ven.
Třeba jako u hodně tlustých lidí - nemůžu se pořádně hýbat, protože jsou moc těžcí, a tím nehýbáním se ještě víc tloustnou a čím víc tloustnou, tím méně se hýbají. No, takový kostrbatý příklad...ale na něm je to dobře vidět i očima.
Při "negativním psychickém zacyklení" si to člověk leckdy neuvědomí, že si sám většinou úplně nepomůže, že je třeba pomoc zvenčí, aby mu někdo pomohl najít začátek klubíčka a zpočátku trochu pomohl rozmotávat.
Mně se líbila knížka Kevina Lemana: Ženy, které se příliš snaží
Předchozí