Tak jsem si přemýšlela a já ironii a sarkasmus úmyslně používám vlastně jenom s partnerem. Sarkasmus velmi výjimečně, když mě štve a chci ho taky štvát. A ironii v humoru, protože ví, že ho mám ráda a nechci ho zraňovat. Takže to unese, pochopí, občas ještě zasmečuje a zasmějeme se spolu. Vůči ostatním lidem ani jedno nepoužívám, protože nechci být případně hnusná a dotknout se jich. I tak občas něco nemístného plácnu, pak se to ještě snažím zachraňovat...
Ironii a sarkasmus bych nechala do filmů a divadel, tam to je občas i vtipné.