Kopřivo,
mně to silně připomíná silácký řeči, který se tu občas odehrávaly, když jsme měli malý děti a někdo se "přiznal", že se mu dítě vzteká - vždycky se našel nějakej "dobrák", kterej to připisoval špatný výchově, protože JEHO děti se přeci nikdy nevztekaj.
Pokud se ale "dobrákovi" později narodilo další, méně "zvladatelné" dítě, tak často poněkud změnil názor.