Val, já jsem taky od začátku chtěla jen jedno...a byla jsem spokojená, on byl (a vlastně celkem pořád je) poměrně náročné dítě, na druhé jsem se necítila...ale byla jsem tak spokojená, druhé mi nechybělo...až poslední dobou jsem si párkrát říkala, že zrovna jemu by býval ten sourozenec možná dost prospěl...no, co, teď už nemá smysl se tím zaobírat...a syn se tedy nikdy na sourozence neptal, jako některé děti chodí, že by chtěly mít brášku nebo ségru a proč ne apod...