Motivuju, nikoli ovšem vědomě (pokusila jsem se to zformulovat kvůli téhle diskusi), tím, že sama dělám všechno s vnitřní chutí a žádné činnosti si nezošklivuju, ani ty rutinní typu úklid.
A zároveň s dětmi spoluprožívám radost z dovídání se nových věcí, když jsem s nimi, "přepnu" svoje vnímání do módu, který jsem měla jako dítě - jak fascinovaná jsem byla věcmi, které jsem viděla poprvé.
Vědomě se vyhýbám hlavně negativní motivaci typu vyhrožování málo populárním typem práce apod. V žádném případě nechci používat normální práci jiných lidí jako strašáka.