Přidat odpověď
Romano,
pokud dítěti OBČAS dopřeješ něco dražšího, po čem touží, a sama se bez pocitu újmy spokojíš s něčím obyčejnějším, OK. Ale je třeba, aby dítě vidělo, že i na tobě záleží, že si třeba místo klobásky u stánku vytáhneš v autobuse chleba, ale zato si vezeš domů třeba pěkný šátek, který se ti zalíbil...
Jak píše Federika, moje děti by si nedaly zmrzlinu, kdybych jim řekla, že pro mě je moc drahá, ať si ji dají jenom ony. Kdybych měla v kapse drobné jen na jednu, prostě bychom se podělili.
Takovýmhle upřednostňováním dítěte vychováš tak leda sobečka, který bude přesvědčen, že má nárok na to být upřednostněn. Ještě když se s tím spojí upřednostňování manžela (tatínek a dítě mají třeba kuřecí stehna, maminka si obere křidýlko a tak), dospěje dítě snadno k závěru, že na tom, co chce maminka, nezáleží, že matka se přirozeně uskromní, tak to matky prostě mají, že...
To už tu bylo a jsem ráda, že se z toho jako ženy vymotáváme.
Předchozí