Bouřko, jo, tak nějak to máme doma i my....syn něco vyrobí, vyštrachá z minulých let takové ty nálepky na okna, co drží samy, vydlabeme jednu velkou dýni, taky zapalujeme svíčku v malé keramické dýni...vždycky si to hrozně užívá, to rozmisťování po celém domě...zůstává to tu obvykle až do doby, než začneme dělat zimní výzdobu...na naše blízké, co už tu nejsou, vzpomínáme dost často i bez svátků, vlastně si je každou chvíli připomínáme - že měli něco rádi, nebo že by se jim tohle líbilo, co by řekli na tohle a tamto, vzpomeneme si, když jsme někde na místě, kde jsme s nimi byli a tak...na tohle nepotřebuju dušičky ani Halloween...stejně tak to mám s Velikonocemi, užíváme si hlavně to zdobení a bereme to jako svátky jara, koledování je v našem pojetí takové, že obejdeme se synem několik nejbližších sousedů, které dobře zná a na zahradě pak hledá, co mu tam schoval velikonoční zajíček...