Teda mne fascinujou tyhle diskuze, kdy dospele deti s vlastni rodinou si vymenujou nazory na to, co jejich majetni/nemajetni rodice maj delat se svym majetkem.

Ja jsem stastna a ted zacinam bejt vic a vic prekvapena, ze moje deti, ktery si samy zajistily svy vzdelani a tedkonc splacej svy pujcky a hypoteky pomoci zajimavych povolani, ke kterym tim vzdelanim dospely, vemou na dovolenou mne a necekaji, ze ja je ze svyho ucitelskyho platu budu podelovat byty a prispivat na jidlo.


Udelala jsem nekde chybu? Ze od chvile, kdy si uvedomi, ze maj naky vlastni ruce a muzou si prijit na svy pomoci uzivani toho, na co byly z domova pripraveny, se staraji samy? A jeste k tomu si nezavidej noc mezi vocima, ze ta starsi ma tohle a ten nejmladsi se k tomu vy pracovava, nebo ze ten nejmladsi je schopnej a dopracoval se k tomu,co ta nejstarsi nema (a ani mit nechce?)


Osobne toho nic moc nevlastnim, ale nijak mne po tom zadna touha nehnala. Ani zadnej cil, ze kazdy dite vyfasuje barak do zacatku. Deti vypadaj po mne. Spis je bavi "cesta k tomu" - neco zajimavyho delat a tim se uzivit na normalni urovni.