Snad se můžu vyjádřit, i když jsem ve věku těch rodičů 50-60. Podporu v podobě nákladných darů a vysokých peněžních částek jsme nedostali ani nečekali. Když bylo potřeba, s hlídáním pomáhla hlavně tchýně, protože to měla blíž. Ale moc jsme to nevyužívali.

Teď už je na živu jen můk otec ve věku 80+, takže podporovat bych měla já. Důležité bylo, že jsem vždycky věděla, že v rodičích mám oporu a že když bude potřeba v rodině si pomůžeme. Něco si nárokovat nebo řešit, jestli někdo ze sourozenců něco nedostal mě nikdy nenapadlo.