Lído,

právě vzhledem k tomu, jak je snadný při takovým počtu lidí prostě neuhlídat všechno, tak považuju za normální, že pokud někdo nedostal, tak má pusu, aby se ozval, a hlavně nepředpokládám, že když si někoho pozvu, že bychom vzájemně vůči sobě neměli dobrou vůli (a tudíž toho člověka ani nenapadne, že to, že něco nedostal, je moje schválnost a zlá vůle, ale prostě renonc, ke kterýmu při tak velkým počtu lidí může dojít a který se dá napravit s úsměvem za deset vteřin)

Situaci, že bych při rodinné oslavě někomu zapomněla dát talíř a on se urazil a odkráčel středem, si nedovedu představit ani ve zlým snu.