Přidat odpověď
Tady se obecně ví, že mě naši teda podporují hodně. Je to ale podpora, nikoliv dotace. Párkrát šlo i o finanční injekci, dle dohody jsem splácela nebo vrátila dle svých možností.
Jinak je podpora hlavně v práci se synem, on má u nich druhý domov, vedeme porady, abychom byli informovaní (o PAS aktuálním nastavení léčby, režimu, pravidel, změnách atd.) a pokud možno jednotní.
V tomto období je podpora mnohem intenzivnější, mamka je s námi skoro každé odpoledne, jsem po operaci pravé ruky, ona chystá léky a svačiny do školy, myje mi i klukovi vlasy, stříhá nehty a tak co je potřeba.
Jsme spolu a máme to tak rádi.
Asi o tom to je.
Vracím, jak můžu, někdy u nich umyju okna, někdy donesu jídlo, které si sami neudělají nebo nakoupím- teď třeba máslo, protože ani cukroví nezvládnu, ale to bych jim vzala i tak.
Bohužel sestra se chtěla vzdálit hned s počátkem dospělosti a ačkoliv se jednou měsíčně staví na kafe, vztahy nijak vřelé nejsou, chová se jako cizinka a přes pochopení stavu mého syna němou výčitku v ní cítíme.. Naši jsou spravedliví a přispívají alespoň jejím dětem, když je vidí, tedy na vánoce a narozeniny.
Předchozí