Syn chodí druhým rokem na 8G. Má ve třídě spolužáka, který s ním chodil už na ZŠ. Už tam patřil spíš k průměrným, na gympl nechtěl, ale přáli si to rodiče. Přáli si to asi až tak moc, že se tam na odvolání dostal (mmch na úkor syna mé kolegyně, který měl víc bodů...) Ale jde o jinou věc. Od primy se projevuje tento spolužák, říkejme mu třeba Aleš, dost zvláštně. Brečí, když dostane špatnou známku. Někdy fňuká už během písemky. Při ústním zkoušení se rozbrečí a ve finále dostane třeba 2-, i když výkon je tak na 4 (porovnáno s druhým zkoušeným žákem). Neustále se houpe na židli, prozpěvuje si. Atd. Mně to přijde, že je na studium na gymplu nezralý a je mi ho vlastně líto. Ale spolužákům to začíná lézt na nervy. Nedávno syn řekl, že Aleš má víc času na písemky, z čehož usuzuji, že má nějakou dysfunkci. Věc dnes zcela běžná, ale na 8G? Tam bych to asi nečekala. Proč ho vlastně rodiče nutili tam jít? Kluk se tam vysloveně trápí a obávám se, že mu ty jeho "výhody" spolužáci začínají docela zazlívat. Co si o tom myslíte?