Já myslím,že všechno chce dělat s mírou. Není potřeba mít utkvělou představu,že dítě,co nejí jen bio mrkev je předem ztraceno a,že dítě,které náhodně sní lentilku bezpochyby za pár let skončí jako obézní jedinec.

Já jsem třeba dětem sladké nikdy nezakazovala. Naopak k němu měli trvale přístup. Přesto nebo možná právě proto o něj nikdy téměř nestáli. Naopak děti,které to neměli u nás vždy luxovali krabici cukrovinek ke dnu.

Takže pokud bude chtít moje snacha nebo dcera biomrkev klidně jí pro vnouče koupím a uvařím. Myslím,že není potřeba dělat cirkus kvůli kousku zeleniny. Asi si pomyslím svoje o tom,zda je opravdu ta biomrkev o tolik lepší,než klasická,ale klidně jí uvařím. Případně dítěti nandám,co mu rodiče přinesou. Rozhodně nehodlám dělat cirkus a rozvíjet nějaké hádky a debaty na téma biomrkev.
Když jsem dala děti k mámě nebo k ségře,tak jsem neočekávala žádné zvláštní zacházení. Pokud měla dcera třeba kvůli exému nějaká omezení vzala jsem jí do krabičky její jídlo. Ohřát ho snad není problém.

Pro svojí rodinu vařím,peru,žehlím i uklízím. Dělala bych to i pro sebe pokud bych je neměla takže pro mě asi nebude takový problém to udělat i pro případné vnouče. Budu ráda, pokud jednou nějaké vnouče bude. Nemusím s ním být neustále,ale ráda bych byla součástí jeho života.
Musím říct,že opak by mě velmi mrzel. Od doby,co mám děti se snažím,aby měly pocit,že jsou chtěné a,že jsme tu jako rodiče pro ně kdykoliv o to budou stát. Chtěla jsem,aby měli pořádné zázemí a doufám,že to jednou předají svým dětem dál.