"- že by se s ní vídal jen manžel?
On odmítá a nechce. Pokud má tchýně přijít, tak je už 3 dny před tím úplně na nervy a narušuje to náš vztah.

- stanovit nějakou pro vás přijatelnou frekvenci návštěv (třeba 1x za 14 dní?)
To je bohužel až moc.


- návštěvy spíš u ní doma (abyste mohli odejít, jakmile to bude neúnosné)?
To jsem zkoušela, ale tchýně nás k sobě nepozve. Nechce návštěvy - ani děti samotné nechce. Ona se ráda nechá pozvat, protože ví, že u nás je vždy pohoštění atd."

Alixo,

tohle je fakt na palici. A těžko řešitelný.

Tvůj manžel fakt odmítá jakýkoliv styk se svou matkou a bez doprovodu? To tedy taky nepovažuju úplně za OK. Já si myslím, že pokud je ten rodič tak problematická osoba, nemělo by to viset na obou, ale přeci jenom to dítě je dítě a tak by to mělo být víc na něm. Takže ve vašem případě třeba jedna jedna společná návštěva za měsíc a 2-3 syn. Ale chápu, že jestli s ním o tom není řeč, tak ho k tomu vidlema nedostrkáš.

OHledně těch telefonů - ideální by bylo, kdybys měla služební mobil. Pak bys jí mohla říct, že na něm nesmíš mít osobní hovory.

JInak bych jí asi řekla, ať mi tak často nepíše, že mi to zahlcuje paměť, že mám mobil hlavně pracovně a že v té záplavě zpráv od ní se mi můžou ztrácet nebo nepříjímat pracovní věci. Takže bych jí řekla, že pokud mi bude posílat pravidelně víc než 1 sms denně, nebudu je číst a dám si tam automatické mazání zprávy. Nevím, jestli taková funkce existuje, ale tvrdit to můžu. Pokud by existovala nějaká taková služba nebo blokace ve smyslu, že se to odesílateli vrací jako nedoručený, tak bych to zvolila. Jinak bych prostě na její sms nereagovala a rovnou bych je mazala. A kdyby měla nějaké řeči typu "dyť jsem ti to psala", tak bych jako kolovrátek odpovídala, že její zprávy se mi nezobrazujou, protože jak už jsem jí říkala, posílala jich moc, takže jsem si je zablokovala.

Pokud jde o její volání, tak bych jí to brala jednou denně. Přeci jen, je to asi starší osoba, mohlo by se jí něco stát, tak abych měla jistotu, že je v pořádku. Nastavila bych si její zvonění na specifický zvuk a ne moc hlasitě, aby mě to zvonění furt nerušilo.

Problém vidím v tom, že je asi osamělá a nemá si s kým povídat. Podle toho, co píšeš, si za to asi z větší části může sama, nicméně mně by jí bylo líto, takže určitý čas, třeba jednou za dva dny půl hodiny na telefon bych si na ni udělala a nechala bych ji vypovídat. Co já vím, taky třeba budu jednou stará a otravná a budu ráda, když si mě bude chtít někdo poslechnout.

OHledně návštěv - já bych to viděla tak 1-2 za měsíc. Když to nejde u ní, tak holt u mně, ale tak, aby tam nemohla sedět třeba několik hodin. Společně s manželem byste to ty 2 hodiny mohli vydržet. Když to bude i s jídlem, je to nevýhoda, že s tím budeš mít práci, ale zase bude výhoda, že když to budeš chystat a uklízet, tak budeš z konverzace vyloučená a při jídle se taky bude míň mluvit, tak se tím nějaký čas zaplácne.

KDyby měla tendence chodit bez mého pozvání, tj. jen na svoje pozvání, tak bych prostě neotvírala.

Jak se k tomu staví manžel, jak to má s voláním a návštěvami on?