Hele, je to střídání krásnýho a nešťastnýho - pokud si teda sednete po té sexuální stránce.
Od milenky se očekává 100% pochopení a ústupky - čili bez diskuse, že teď to nejde, žádné kontakty na veřejnosti, žádné telefonáty večer, žádná "pomoc" od "přítele" (čili i když máš "chlapa", tak si na přestěhování skříně budeš muset objednat kamarády nebo profíky...). Zároveň žádné "city", protože jsme se přece "domluvili, že to nebude žádný vztah, jen občasné hezké chvilky".
Ale ty společný (ukradený) chvíle můžou být tak strašně krásný, že to nějakou dobu za to ženám stojí - nebudeme si nalhávat, že ženatí muži milenky nemají, takže prostě je pořád dost žen, které do toho jdou.
Na druhou stranu se to střídá s pocity, že "jsem jen v pozici neplacené prostitutky, ke které ten chlap přijede jen, když se mu chce si za...., pak se sebere, osprchuje a jede domů..." Když se chce tobě, tak slyšíš, že to nejde, že musí být v práci, nebo doma s manželkou, nebo má u sebe děti... Přitom musíš "snést", že může kdykoli říct, že už nechce ženu podvádět a že teda končíme (a těžko se mu to může vyčítat).
Ale může to být tak strašně krásný...