Já, asi jako jediná zde na diskuzi (necetla jsem vse), Tvého manžela chápu. Jasně, že má pocit, že mu ujizdi vlak. Tobě možná taky jednou bude ujizdet, jsi jeste mlada, treba jednou pochopíš.

Já po tretim touzim už pět nebo šest let, vše by se dalo zařídit, finance v pohodě, mam dobrou praci i vytvorenou rezervu, ale manžel už prostě nechce, je spokojený se dvěma. Byla doba, kdy jsem byla strašně nešťastná, proběhla obrovská krize, ale respektuji ho, teď už to v sobě spíš dusim pro klid svůj i rodiny. Ale dokud bude to "poslední vajicko", nepřestanu toužit.

Letošek je obzvlášť drsnej, v "naší taborove parte" jsou čtyři tehule, třetí a čtvrté děti, kde vesměs premlouvali ti muži své ženy. Holkám to strašně přeju, ale ještě víc bych to přála sobě. Nevím, jak dám příští prázdniny obklopena miminkama.

To jsem ale odbočila, sorry, holt citlive tema. Z mého pohledu by měl manžel respektovat Tebe, důvodů je až až. Ale pokud se jeho postoj k pohlavi dítěte, pomoci v domácnosti, paní na úklid (proč proboha ne??) změní, zkus se nad tím jeste jednou zamyslet.

K nazorum, co tu padly - ne, fakt si nemyslim, ze Ti manzel za par let podekuje. A kupovat stenata apod..ehm..beru to jako vtip.

Jo, a nám je 39 oběma. Zdraví ta jedná, co
Ti závidí...