Grainne,

ale v soužití lidskýho společenství už to tak občas bejvá, že ne všichni vejskají blahem z toho samýho.

Pak je asi dobrý dopřát každýmu občas chvilku toho jeho "vejskání" i za cenu toho, že ti druzí to jen "přežijou" (ne že se budou nutit do něčeho, co je fakt štve). Každýmu, i mně, i tomu dítěti. O tom je IMHO soužití mezi lidma. Pokud mi půjde jen o moje vlastní blaho, tak ho nejlíp dosáhnu, když budu žít sama a budu si moct dělat co budu chtít (akorát zas přijdu o jiný aspekty toho soužití).