Graine "taky miluju svou matku, ale tim to konci, moje drti uz, tvoje jednou, budou muset zit sve zivoty a nechci, aby se ohlizely, jestli tim mati nahodou netrpi, protoze jine zasluhy nema."
CO je tohle za nesmylný konstrukt?
Kvůli hraní si s dítetem, zohlednění jeho pohody, braní jeho potřeb jako důležitých, to dle tebe vede k tomu, že matka pak trpí, když se dítě osamostatní? Nebo si naopak oddechne, že se dřina povedla, a hurá, potomek je zdárně vypuštěn do světa?