Tino jo, asi jsi na to kápla. Pokud v člověku zůstalo hodně málo z té dětské duše, tak pro něj pomalu vše, co dítě dělá, bude opruz. Mně spousta těch dětských činností baví - ráda tvořím, miluju stavebnice, puzzle, tak to pro mě ani není přizpůsobování se, ale věnování sobě, kolkrát si ještě skládám, i když děti už dělají něco jiného Teď jsem zkousla "pomáhání" u vaření, i když ve chvíli, kdy mi jde hlavně o to rychle uvařit, o to zrovna nestojím a jsem radši když se mi tam nikdo nemotá, věci jdou svižně od ruky a můžu se soustředit jen na danou činnost. Ale dítě o to stálo, je to pro něj přínosné a o nic jiného než mou nechuť zrovna teď vařit nešlo, tak jsem se holt přizpůsobila