Evelyn, s tím spaním....taky mám ráda večer a v noci klid pro sebe....jenže právě dítě v posteli byl u nás jediný způsob, jak se aspoň trochu a v klidu vyspat...taky jsem to neplánovala, počítala jsem, že bude spát normálně ve svojí postýlce (i když u nás v ložnici), ale holt člověk míní...přes všechny snahy to prostě nešlo, tak jsme zvolili radši společný spánek, než žádný
...no a ve 3 letech se najednou odstěhoval sám do pokojíčku do velké postele, sám si o to řekl...jasně, asi tak do 5-6 let stejně ještě sem tam dorazil v noci k nám, nebo brzy ráno, ale i to časem přešlo a dneska na to společné spaní fakt ráda vzpomínám...ono to tak strašně uteče a za chvíli už o nás stát moc nebudou...