Přidat odpověď
Nez Svehlavicku, to uz jsem mela radeji Polyannu.
Z dětských knizek se mi libila ještě Eliska a tata Kral - bylo to o holcicce, co ji umrela maminka, ale to se tam nijak neresilo a ona tatinkovi vymyslela novy slecny a nakonec to klaplo. Bylo to fakt pro maly ctenare, tisteny velkym pismem a byly tasm bezva ilustrace.
A doma jsme měli báječnou knizku, tusim madarskou, Zofka pise dějiny, ta se mi moc libila. Moc si to uz nepamatuju, myslim, ze to koncilo madarskou revoluci v 56. roce, ale mozna se pletu, jako dite jsem o tehle casti dejin nemela ani potuchy.
A pak jsme měli rusky skvost Sibirocka s uzasnymi obrazofotografiemi. Bylo to o holcicce, kterou nasel starej deda privazanou jako mimino v tajze ke stromu (privazal ji tam jeji bohaty tatinek, když ho honili vlci). Deda ji vychoval, pak nejak asi umrel, to uz nevim, a holcicka se dostala k cirkusu, kde vystupovala se lvy a náhodička, do cirku prisel ten jeji bohaty tatinek, o kterem si vždycky myslela, ze ho vlci sezrali. Ten uz si ale mezitím adoptoval jinou holcicku, ale svoji dcerušku samozrejme hned poznal, tak si ji chtěl vzit domu. A ta 2. holcicka zarlila, ze ted se na ni vyprdne, tak ji do nakyho venecku, co s nim vystupovala s téma lvama, dala jehly, aby se lvi pichli a Sibirocku sezrali. Ale dopadlo to dobře, sezrali ji jenom trochu, tak se vratila k tatinkovi a mela se dobře a tatinek si nechal i tu druhou holku. Fakt krasa nesmirna.
Ale ja prectu všechno, me se libil i Maly Bobes a Jirásek a Moravek (Byl na Sazave privoz), to jsem louskala na chate, když nebylo co delat.
Předchozí