Evelyn,
však jo, z pohledu dítěte.
Já jako dítě milovala dědu, babičku, strejdu... bydlela jsem s nimi ve společný domácnosti a do sedmi let, než děda umřel, jsem měla idylický dětství a fakt mi bylo úplně jedno, že nejsem imrvére nalepená mamince na zádech.
Moje dítě to mělo dost podobně, jen tedy úmrtím dědy v jeho osmi letech idyla neskončila, protože mu nikdo nepřivedl domů debilního otčíma.