tak ono ty děti vztah komplikují - ve smyslu, že už to není jen vztah těch dvou dospělích, ale jsou tam i vztahy vzájemné - next/ka versus nové děti, děti mezi sebou, případně pak vztahy dětí z předchozích vztahů k novým dětem ("moje a tvoje děti bijou naše děti"
).
Prostě ten počet vzájemných vztahů narůstá geometrickou řadou.
Z mého pozorování - u malých děti to obvykle jde, dá se z toho vytvořit nová rodina, s puberťáky už je to těžší - jednak puberťáci jsou mnohem "nevstřícnější" už jen k vlastním rodičům, natož k "cizím" a fakt umí udělat člověku z života peklo. Navíc roztomilé batole je roztomilé, předškolák může být zajímavý partner k různým činnostem - ale pubertální otlemek není ani jedno, takže najít k němu nějaký pozitivní vztah, je fakt těžké.
Moje kamarádka má vztah s dětným partnerem, ale nežijí spolu - sestěhovávat čtyři puberťáky by prostě bylo maso. Jedou třeba na společnou dovolenou se všemi, ale pak taky jedou sami dva... Funguje jim to už takhle několik let - ale oba přes čtyřicet, další děti už nechtějí ani jeden.