Jasně, poválená tráva a vychozená pěšinka... Nic takového se nám při každodenním pobíhání s dětmi po louce za barákem, ani mně za celý život, nepodařilo. Žádná poválaná tráva, ani vychozené cestičky po nás nikde nejsou. I když si na tu louku lehneme, druhý den jdeme tím stejným místem a tráva už zase normálně stojí. Nemůžete porovnávat, jestli po tom jezdí auta a motorky a vyjíždějí koleje (to by mě fakt v životě nenapadlo), nebo jestli tudy projde člověk. Já se bavím o náhodném přeběhnutí, nikoliv o vyšlapávání nové cestičky. Mimochodem, my jsme jezdili i na koni po louce, o které jsme věděli že patří jednomu pánovi z vesnice, a ten pán si tu louku taky seče a suší seno pro svůj dobytek... Mnohokrát nás viděl, vždycky jsme se pozdravili a všechno v pohodě, nikdy nám vůbec nic neřekl. A to je to člověk, který se nebojí říct narovinu, nahlas, upřímně co si myslí, je tím tady proslulý a nejednou nám už dával ohledně něčeho "kázání", tohle mu ovšem vůbec nevadilo Volný průchod krajinou je v ČR povolen, pokud nedochází k nějakému poškozování, kterého si ale při proběhnutí přes louku nejsem vědoma. Pokud se jedná o soukromý pozemek, jehož majitel si můj průchod nepřeje, tak znovu píšu - pokud není označen (stačí cedule, fakt nikoho nenutím nic oplocovat, je mi jasné že to v mnoha případech není reálné), nemůžu to tušit, a tudíž tudy prostě jdu. Že někdo nerespektuje ani ty cedule, za to já nemůžu, já bych je plně respektovala, kdyby tam byly. Ale když nejsou, tak prostě jdu. A víc už to řešit nebudu, nemám na to čas. Tečka.